pátek 2. prosince 2011

Je sůl vážně nad zlato?

Dneska ráno jsem si hned po probuzení přečetla na idnes.cz článek o restauraci Terasa U Zlaté studně, který se jmenuje: "V nejlepší české hospodě slánku nenajdete" a teď to nemůžu pustit z hlavy. Průměrná cena hlavního chodu v této restauraci je 900 Kč. Moc nerozumím potřebě dělat z toho v novinách takovou tu "hospodu" pro obyčejné lidi, protože to fakt není a vsadila bych se, že pan Sapík mladší tam jistě nečeká davy lidí z blízka i z daleka, co přijdou na pivko a svíčkovou. To je ale asi věc autorky článku. Ale ani moc nerozumím tomu, a přiznávám se, že už delší dobu, proč se má dobrá restaurace vyznačovat tím, že na stole není slánka. Pan Sapík totiž v článku říká: "Sůl a pepř je jen na vyžádání. Za jídlo zodpovídám já a lidé k nám chodí za chutěmi podle mého". Co vy na to, souhlasíte?

Kdysi se to začalo propírat u Maze a už tenkrát jsem nesouhlasila. Patřím mezi průměrné nebo spíš podprůměrné soliče, přesto mi vadí, když musím o slánku žádat. Ruší mě to, připadá mi to navíc a celý ten proces přece jen zabere nějaký čas, kdy jídlo zbytečně stydne. Opravdu je znakem dobrého kuchaře, že se dokáže zavděčit všem svým hostům i v té nejzákladnější věci jako slanost pokrmu? Moc by mě zajímalo, co si o tom myslíte.

A když už jsme u té Terasy, ten článek nevyšel samozřejmě náhodou, ale v souvislosti s novým vydáním Maurerova výběru, kde tahle restaurace získala celkové první místo. Nechci tu otevírat kontroverzní téma výběru jako takového, ale zajímal by mě ten váš. Trošku jsme to probírali na Facebooku a zdá se, že názory foodies komunity se zas tak diametrálně neliší.

Co je pro vás primární? Jídlo? Smíříte se s prostředím SAPY výměnou za autentické vietnamské jídlo? Můžou vám natolik vadit společné stoly a střídmý interiér Sansha, že si necháte ujít ty lahůdky, které tam Paul Day připravuje? A dokážete se přenést přes nepříjemnou nebo neschopnou obsluhu, když vám nosí z kuchyně dokonalé jídlo?

Tohle všechno mě zajímá a taky váš osobní top 5 restaurací v ČR. Já se snažím hodnotit všechny shora uvedené věci v jejich souhrnu, ideálem je samozřejmě skvělé jídlo, milá obsluha a prostředí, které se mi libí. Záleží mi prostě na celkovém dojmu, který ve mě restaurace zanechá a ten se nejlíp pozná tak, že když mi někdo řekne, že jde tam a tam, škemrám, abych směla jít taky. A protože bydlím a jím nejčastěji v Praze, omezím se na Prahu a přidám pár tipů mimo.

Moje momentálně nejmilejší restaurace jsou: Sansho, Sasazu, Hanil, Oliva a Pho Vietnam.

Mimo Prahu mám ráda Pekárnu (Čakovičky), Eru, strašně chci jít do Koishi, protože vím, že se mi tam bude líbit (obojí Brno), velký dojem na mě zanechala Vila Primavesi (Olomouc) a Nulapětka slibuje netušené thajské zážitky v restauraci Saiko (Liberec).

Když si najdete trochu času, budu vděčná za vaše názory v komentářích.

"Sůl a pepř je jen na vyžádání. Za jídlo zodpovídám já a lidé k nám chodí za chutěmi podle mého," Zdroj: http://hobby.idnes.cz/v-nejlepsi-ceske-hospode-slanku-nenajdete-ochucuje-jen-kuchar-pun-/hobby-domov.aspx?c=A111201_1693699_hobby-domov_bma

"Sůl a pepř je jen na vyžádání. Za jídlo zodpovídám já a lidé k nám chodí za chutěmi podle mého," Zdroj: http://hobby.idnes.cz/v-nejlepsi-ceske-hospode-slanku-nenajdete-ochucuje-jen-kuchar-pun-/hobby-domov.aspx?c=A111201_1693699_hobby-domov_bma

"Sůl a pepř je jen na vyžádání. Za jídlo zodpovídám já a lidé k nám chodí za chutěmi podle mého," Zdroj: http://hobby.idnes.cz/v-nejlepsi-ceske-hospode-slanku-nenajdete-ochucuje-jen-kuchar-pun-/hobby-domov.aspx?c=A111201_1693699_hobby-domov_bma

14 komentářů:

  1. Pěkné ráno, za sebe můžu říct, že nedám dopustit na "bunčárnu" v Sapě s igelitovými ubrusy :-) Sansho jsem také navštívila a dokonalý zážitek z jídla překonal i mou nestabilní židli. Když už se chci najíst v dražší restauraci, tak mám raději příjemný a přátelský interiér, bez naškrobených číšníků a upjatého prostředí, kde bych se bála promluvit. Tam by mi jídlo ani nechutnalo. Dávám tedy přednost neformálnímu prostředí s dobrým jídlem :-)

    Klára M.

    OdpovědětVymazat
  2. Asi to bere jako osvětu, mně to připadá arogantní. Nedávno mi v Amade odmítli požadvek na medium rare steak s tím, že šéfkuchař rozhodl, že budou všechny medium. Ještě pochopím, že odmítne udělat vysušenou podešev, ale když mi na stole přistál medium-well done, byla jsem celkem naštvaná.
    Prostředí jsem už glosovala na FB, ale taky mě ty podrobné výsledky pořád fascinují. Vítěz má horší známky za jídlo i servis než následujících 6-7 v pořadí. Že vyhráli jenom díky výhledu mi prostě připadá nefér. Kór když o nich pak v MF vyjde článek "Všechno musí být vyvážené"...
    Rebe

    OdpovědětVymazat
  3. Jídlo je primární, obsluha dokáže ale i skvělé jídlo shodit. Prostředí, výhled, barvy zdí ani materiál nábytku neřeším. Vadí mi jen blbá hudba. Zas v tolika dobrých restaurací jsem nebyla, dojem na mě udělala La Finestra, miluju Fričovu Pekárnu, Vila Primavesi je výborná, v Olomouci je to zjevení. Žebříček hodnotit nemůžu, ve většině restaurací jsem nebyla. Jestli ale k předním místům pomohl restauracím pěkný výhled a absence slánky, je to průšvih.

    OdpovědětVymazat
  4. Moje pražská top 5 míst kde se najíst: Aromi, SaSaZu, Hai Há, Red Hot Chilli, Wine Food Market.
    Jsou místa, kde toleruji skoro všechno s jistotou, že dostanu úžasné autentické jídlo. Jinou kategorií jsou restaurace, kam člověk jde za celkovým zážitkem :)

    OdpovědětVymazat
  5. Vsichni: jsem rada, ze se vsichni celkem shodneme :). Diky moc za nazory. Zapomnela jsem napsat, ze prostredi musi nejak zakladne odpovidat cene, jasne, za 300 Kc bych kazdy tyden na pholivku na Jirak nastojaka nechodila.

    Vazne uvazujeme, ze vyrazime v ramci GRF na svickovou pro Amnesty International prave ke Zlate studni. Za normalnich okolnosti a za normalni penize by me tam jit nenapaflo, ale tohle mi pripada jako fajn prilezitost, jak to vyzkouset. Mozna z toho bude nejaka reportaz.

    OdpovědětVymazat
  6. Pokud je juchař tak zdatný, že UMÍ solit, pak ať solnička na stole není. Jenže např. hranolky (já vím, že to není žádná delikatesa, ale stejně) po osolení začnou zřetelně měknout, takže je v zájmu hosta učinit poslední krok sám. Spíše se setkávám s jídlem přesoleným, v paměti mám jeden guláš, který jsem nebyla schopna od třetího sousta pozřít (měla jsem hrozný hlad a až pak jsem si uvědomila, že se nedá jíst:-)).
    Co se týče top 5, žádnou nemám, protože do restaurací chodím zřídka. V brněnské Avii mi vždy chutnalo, zato v Eře jsem byla před 2 týdny poprvé celá natěšená a moje jídlo takřka katastrofa (a ještě měla jsem velký problém si vybrat!). Kamarádka dopadla líp, ale odvázaná taky nebyla. Půjdu tam už jen maximálně na capuccino, s tím jsem byla spokojená.

    OdpovědětVymazat
  7. No tak ja te do Koishi vemu az budes priste Teplakove :-) gerbill

    OdpovědětVymazat
  8. Gerbill: jen jestli to nerikas jen tak :)

    OdpovědětVymazat
  9. Považuju sůl i cukr za prostředky, jejichž použitím a kombinováním se dá zajímavě posílit a zvýraznit chuť. Hranici "přesolenosti" nebo "nedosolenosti"máme ale každý jinde, proto si myslím, že nemít solničky je prostě hovadina, určitě se tam nepoběžím kvůli tomuto podívat, spíše naopak.
    Ondřej Chutný

    OdpovědětVymazat
  10. Ondrej: Moje rec. S vasim jmenem byste mel byt kucharem nebo recenzentem :)

    OdpovědětVymazat
  11. Vařím nesmírně rád a někteří říkají že i dobře. Nomen omen :D Věnuju se ale designu a architektuře.
    O.CH

    OdpovědětVymazat
  12. Moje top 5: Na Kopci, Na Pekárně, Čestr, Oliva, Krystal bistro.

    OdpovědětVymazat
  13. Katherina: Pekny zebricek, prvni 4 podniky mam moc rada, v Krystalu jsem jeste nebyla, napravim to.

    OdpovědětVymazat